Historie - Sekáni sektů - sabráž - sabrage

Už Napoleon kdysi řekl: "Šampaňské! Vítězstvím si je zasluhujeme, po porážce jej potřebujeme."

Níže ukázka sabráže ze serveru http://www.maisons-champagne.com
Když kliknete na jednotlivé položky vpravo, otevřou se Vám stránky s popisem jednotlivých částí uzávěru a jejich historie. Ovšem ve francouzském jazyce.

Sabráž - sabrage
Dopátrat se skutečného původu sabrage není snadné. Zpravidla lze narazit na velmi obecnou zmínku, že sekání lahví šampaňského pochází z období napoleonských válek, bez jakýchkoli podrobností či příkladů. Bližší vysvětlení lze nalézt tři, a u všech jde údajně o ústní tradici.

Podle nejobecnější na internetu zmiňované pochází sabrage od francouzských husarů (většinou jsou uváděni jako gardoví husaři, kteří ovšem v Napolenově armádě neexistovali). Elitní jezdci lehké kavalerie, proslulí svým fanfarónstvím, si nade vší pochybnost takový způsob otevření lahve šampaňského oblíbili.

Podle jiné tradice, jež je konkrétnější, měli jako první takto odeskávat hrdlo lahve francouzští vojáci u Smolenska v roce 1812, během první velké bitvy Napoleonova tažení do Ruska, přičemž jsou zmiňovány krátké pěchotní šavle, briquets, jejichž napodobeniny se dnes zpravidla pro sabrage používají. Proč by to mělo napadnout právě francouzské pěšáky až u Smolenska je ovšem záhadou, měli přece bezpočet příležitostí i dříve.

A podle třetí jsou naopak původci sabrage ruští kozáci, kteří takto otevírali šampaňské v Champagne v roce 1814, když koaliční armády vstoupily na území Francie, aby donutily Napoleona k abdikaci. Od nich by pak sabrage převzali francouzští husaři. A mohli to snadno být také v roce 1815 vzniknuvší gardoví husaři obnovené královské gardy Ludvíka XVIII., což by věc spojovalo s prvním vysvětlením. Toto vysvětlení se jeví jako možné, mnozí kozáci se jistě se šampaňským setkali poprvé v životě právě ve Francii a měli důvod experimentovat. K vysvětlení se někdy dodává, že tímto aktem hodlali víno a tedy Francouze ponížit, ale tomu lze jen těžko věřit, resp. přijít s ním může jen ten, pro koho je šampaňské francouzským národním symbolem, což pro kozáky jistě být nemohlo - pro ty bylo zdrojem lahodného opojení.

U všech podání dějin sabrage, které se vztahují k napoleonským válkám, je doplněn Napoleonův výrok: "Šampaňské! Vítězstvím si je zasluhujeme, po porážce jej potřebujeme." I ten má ovšem různé varianty, úvodní zvolání může být např.: "Nemohu žít bez šampaňského!"
Zpracoval Jakub Samek (Projekt Austerlitz) za použití veřejných zdroujů a historických pramenů